O městě Kralovice

Archeologické nálezy odkazují na osídlení místa již v pravěku, ovšem v písemných pramenech jsou Kralovice poprvé zmiňovány až v roce 1183, kdy je jako po otci zděděnou ves s trhem a soudnictvím, věnoval přemyslovský kníže Bedřich, blízkému  klášteru cisterciáků v Plasích. Kralovice byly tedy snad založeny některým z Bedřichových předchůdců - králem, podle názvu, na královském zboží. O tom, zda to byl Bedřichův otec, kníže Vladislav II., pozdější král a zakladatel plaského kláštera nebo někdo jiný, nám chybí spolehlivé prameny. Z roku 1250 pochází první zmínka o zdejším farním kostele. Plaský opat Gottfried vysadil roku 1400 Kralovice právem zákupním a stanovil poplatky z tehdy 50 vyměřených lánů polí. V čele městečka stálo 12 obcí navržených konšelů, které schvaloval a jmenoval do funkce plaský opat. Roku 1425 zapsal král Zikmund Kralovice bratřím Hanuši a Benešovi z Kolowrat. Ti si majetek rozdělili a od r. 1432 patřila jedna polovina městečka k hradu Krašovu, druhá k Libštejnu. Krašovská část se v roce 1480 vrátila k plaskému klášteru. V letech 1531 a 1543 získal libštejnskou i krašovskou část habsburský dvořan, císařský úředník a rádce Florián Gryspek z Gryspachu. Městečko mělo opět jediného majitele a stalo se součástí panství kaceřovského. Zásluhou Gryspekovou získaly Kralovice řadu významných výsad, z nichž nejdůležitější bylo vysazení Kralovic na město a udělení povýšení městského znaku o gryspekovská modrožlutá pole v roce 1547. Kralovice měly znak již dříve, což vyplývá z dobového blasomování s poznámkou o dosavadním užívání v textu staré písemnosti o povýšení Kralovic na město.

Po bitvě na Bílé  hoře byla nastolena tehdy úřadujícím opatem Wasmutiem (1616-1639) přísná rekatolizace, která přinesla i okamžité ořezání původních kralovických privilegií. Gryspekům bylo panství zkonfiskováno a r. 1623 se Kralovice opět vrátily do majetku plaského kláštera. Z tohoto období pochází monstrance nazývaná kralovickým paládiem, kterou nechali zhotovit kralovičtí Wasmutiovi na usmířenou, čož přineslo úspěch s obnovením privilegií, která Wasmutius dříve sám omezil.  Během třicetileté války byla zničena vojenskou migrací a požáry polovina domů.  V roce 1650 jich bylo ještě 52 spálených a v 53 obydlených domech žilo 253 obyvatel.

V roce 1794 bylo plaské panství přiděleno z rakovnického kraje do kraje plzeňského. V Kralovicích byl zřízen regulovaný magistrát a prvním purkmistrem byl zvolen Antonín Klobása. Plaský klášter byl r. 1785 zrušen a panství včetně Kralovic přešlo do správy náboženského fondu, od kterého je r. 1826 koupil kníže Metternich, který započal období zkázy teprve nedávno Santinim přestavěného klášterního probošství a poutního místa v Mariánském Týnci.  Roku 1845 bylo město postiženo rozsáhlým požárem, který téměř zničil domy na náměstí a v přilehlých ulicích. Rekonstrukce trvala řadu let a výrazně změnila vzhled středu města. Ještě dlouho poté dostávaly nové domy čísla popisná po těch pohořelých.

Po zrušení patrimoniální (vrchnostenské) správy se Kralovice staly sídlem okresních úřadů. Do politického okresu kralovického náležely soudní okresy kralovický a manětínský. Působila zde řada spolků, z nichž nejvýznamnější byly tělocvičná jednota Sokol a sbor dobrovolných hasičů. Byla postavena řada veřejných budov (přístavba radnice, škola, městská spořitelna, obecní nájemní bytové domy, vojenská kasárna, evangelický kostel, okresní hospodářská záložna), vodovod, elektrická rozvodná síť, rekonstruovány ulice, postupně zřizována kanalizace.

Po II. světové válce byly Kralovice ještě krátkou dobu sídlem okresního národního výboru, počátkem r. 1949 však byly okresní úřady přestěhovány do Plas. Ve druhé polovině minulého století tedy již veřejné budovy – s výjimkou novostavby základní školy – nepřibývaly, město se rozšiřovalo hlavně bytovou zástavbou soukromou i státní, výstavbou areálu zemědělského družstva a drobných podniků v severovýchodní části.

V současnosti město Kralovice spravuje svým pověřeným obecním úřadem III. stupně 44 obcí. V posledních letech dochází opět k rozsáhlejší výstavbě, a to i v centru města a ve velké míře i k rekonstrukci starších objektů. Město tak získává přívětivější vzhled, k čemuž přispěla i nedávná rozsáhlá rekonstrukce plochy náměstí Osvobození.

                                         * Elektronická databáze byla aktualizována dne   25.9.2024

MUZEUM EDVARDA BENEŠE KOŽLANY 

IC PLASY                                                    

IC RABŠTEJN NAD STŘELOU                                         

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO  KRAJE 

MIKROREGION KRALOVICE