HISTORIE KRALOVIC

O městě Kralovice

Archeologické nálezy odkazují na osídlení místa již v pravěku, ovšem v písemných pramenech jsou Kralovice poprvé zmiňovány až v roce 1183, kdy je jako po otci zděděnou ves s trhem a soudnictvím, věnoval přemyslovský kníže Bedřich, blízkému  klášteru cisterciáků v Plasích. Kralovice byly tedy snad založeny některým z Bedřichových předchůdců - králem, podle názvu, na královském zboží. O tom, zda to byl Bedřichův otec, kníže Vladislav II., pozdější král a zakladatel plaského kláštera nebo někdo jiný, nám chybí spolehlivé prameny. Z roku 1250 pochází první zmínka o zdejším farním kostele. Plaský opat Gottfried vysadil roku 1400 Kralovice právem zákupním a stanovil poplatky z tehdy 50 vyměřených lánů polí. V čele městečka stálo 12 obcí navržených konšelů, které schvaloval a jmenoval do funkce plaský opat. Roku 1425 zapsal král Zikmund Kralovice bratřím Hanuši a Benešovi z Kolowrat. Ti si majetek rozdělili a od r. 1432 patřila jedna polovina městečka k hradu Krašovu, druhá k Libštejnu. Krašovská část se v roce 1480 vrátila k plaskému klášteru. V letech 1531 a 1543 získal libštejnskou i krašovskou část habsburský dvořan, císařský úředník a rádce Florián Gryspek z Gryspachu. Městečko mělo opět jediného majitele a stalo se součástí panství kaceřovského. Zásluhou Gryspekovou získaly Kralovice řadu významných výsad, z nichž nejdůležitější bylo vysazení Kralovic na město a udělení povýšení městského znaku o gryspekovská modrožlutá pole v roce 1547. Kralovice měly znak již dříve, což vyplývá z dobového blasomování s poznámkou o dosavadním užívání v textu staré písemnosti o povýšení Kralovic na město.

Po bitvě na Bílé  hoře byla nastolena tehdy úřadujícím opatem Wasmutiem (1616-1639) přísná rekatolizace, která přinesla i okamžité ořezání původních kralovických privilegií. Gryspekům bylo panství zkonfiskováno a r. 1623 se Kralovice opět vrátily do majetku plaského kláštera. Z tohoto období pochází monstrance nazývaná kralovickým paládiem, kterou nechali zhotovit kralovičtí Wasmutiovi na usmířenou, čož přineslo úspěch s obnovením privilegií, která Wasmutius dříve sám omezil.  Během třicetileté války byla zničena vojenskou migrací a požáry polovina domů.  V roce 1650 jich bylo ještě 52 spálených a v 53 obydlených domech žilo 253 obyvatel.

V roce 1794 bylo plaské panství přiděleno z rakovnického kraje do kraje plzeňského. V Kralovicích byl zřízen regulovaný magistrát a prvním purkmistrem byl zvolen Antonín Klobása. Plaský klášter byl r. 1785 zrušen a panství včetně Kralovic přešlo do správy náboženského fondu, od kterého je r. 1826 koupil kníže Metternich, který započal období zkázy teprve nedávno Santinim přestavěného klášterního probošství a poutního místa v Mariánském Týnci.  Roku 1845 bylo město postiženo rozsáhlým požárem, který téměř zničil domy na náměstí a v přilehlých ulicích. Rekonstrukce trvala řadu let a výrazně změnila vzhled středu města. Ještě dlouho poté dostávaly nové domy čísla popisná po těch pohořelých.

Po zrušení patrimoniální (vrchnostenské) správy se Kralovice staly sídlem okresních úřadů. Do politického okresu kralovického náležely soudní okresy kralovický a manětínský. Působila zde řada spolků, z nichž nejvýznamnější byly tělocvičná jednota Sokol a sbor dobrovolných hasičů. Byla postavena řada veřejných budov (přístavba radnice, škola, městská spořitelna, obecní nájemní bytové domy, vojenská kasárna, evangelický kostel, okresní hospodářská záložna), vodovod, elektrická rozvodná síť, rekonstruovány ulice, postupně zřizována kanalizace.

Po II. světové válce byly Kralovice ještě krátkou dobu sídlem okresního národního výboru, počátkem r. 1949 však byly okresní úřady přestěhovány do Plas. Ve druhé polovině minulého století tedy již veřejné budovy – s výjimkou novostavby základní školy – nepřibývaly, město se rozšiřovalo hlavně bytovou zástavbou soukromou i státní, výstavbou areálu zemědělského družstva a drobných podniků v severovýchodní části.

V současnosti město Kralovice spravuje svým pověřeným obecním úřadem III. stupně 44 obcí. V posledních letech dochází opět k rozsáhlejší výstavbě, a to i v centru města a ve velké míře i k rekonstrukci starších objektů. Město tak získává přívětivější vzhled, k čemuž přispěla i nedávná rozsáhlá rekonstrukce plochy náměstí Osvobození.

 

 

                                         * Elektronická databáze byla aktualizována dne   25.9.2024

 

Turistické známkové místo č.1229

NOVINKA U NÁS V INFOCENTRU - QR KOD

 Naše turistické infocentrum se zapojilo do projektu ECOBROŽURY. Brožury a mapy můžete  uložit do mobilního telefonu pomocí QR kódu. Použitím této technologie šetříme papír - tím šetříme přírodu i peníze. Věděli jste, že na výrobu brožurky o 10 str. A5 s nákldem 7000ks se spotřebuje celý strom? Máte možnost se s námi podílet na ochraně životního prostředí.

https://www.turisticketrasy.com/map/kralovicko

Celý článek

PROVOZ KOSTELA A HROBKY - NAVŠTIVTE NÁS

OTEVÍRACÍ DOBA

Expozice rodu Gryspeků je otevřena v turistické sezóně

1.5. -30.9.2017 každou sobotu od 8.00 do 12.00.

Prohlídku je možno uskutečnit i v jiném termínu po předchozí domluvě.

Návštěvu zprostředkuje Turistické informační centrum Města Kralovice Nám. Osvobození 32, tel.: 373 341 159 e-mail tic@kralovice.cz

 

VSTUPNÉ

Plné.................................40,- Kč

Snížené............................20,-Kč ( děti, senioři 65+)

 

PARKOVÁNÍ - ZDRARMA

- Kralovice náměstí, parkoviště přímo i u kostela sv. Petra a Pavla

 

NENÍ MOŽNÉ PROVÁDĚT

středa 9:00-10:00h - Mše svatá

neděle 10:-11:00h - Mše svatá

první pátek v měsíci - v létě od 17:30-19:00h

                             - v zimě od 16:30-18:00h         

 

     

                           

 

 

 

Celý článek

EXPOZICE RODU GRYSPEKŮ BUDE OPĚT OTEVŘENA

V úterý 26. dubna se sešla skupina 13 průvodců – členů Spolku Gryspek v kapli kralovického kostela, aby se domluvila na způsobu provázení v expozici rodu Gryspeků, která je zde instalována od roku 2014. Návštěvy expozice bude organizovat Turistické informační centrum Města Kralovice a průvodci budou zajišťovat výklad a doprovod návštěvníků v kostele sv. Petra a Pavla. Expozice bude otevřena od začátku května do konce srpna vždy každou sobotu od 8 do 12 hodin. První zájemce rádi přivítáme v sobotu 7. května.


 

 

Celý článek

MĚSTO KRALOVICE č.1229

Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích je jednou z nejstarších dominant města

Na turistické známce je vyobrazení kostela sv. Petra a Pavla od západu, na kterém je vpravo barokní budova fary a v popředí na známce se nachází vyobrazení městské pečeťi. K původním výsadám získaným již dříve (v letech 1289 a 1400) přibyly historicky významného roku 1547 další. Právo pečetit dvojím voskem a užívat malou a velkou pečeť, stejně tak jako nový městský znak, právo vybírat clo a kupovat statky dostalo město Kralovice obnoveným městským privilegiem, které pro město Kralovice získal od Ferdinanda I. šlechtic Florian Gryspek z Gryspachu ( z bavorského Griesbachu).  Kralovice byly povýšeny na město 29.9.1547 s právem opevnění hradbami a četnými tržními výsadami. 


KRALOVICKÝ KOSTEL

Kralovický kostela sv. Petra a Pavla je jedinečným dílem sakrální renesanční architektury.  V duchu „sakrálního  historismu“ se v něm prolínají  gotické prvky  s renesančními. Jsou patrny především na lodi kostela, jejíž vnější plášť byl rozšířen režným cihlovým zdivem, které v kombinaci se sgrafity vytváří unikátní exteriér. Tyto úpravy kostela  jsou nepochybně italského původu, stejně jako důmyslné využití v českém prostředí neobvyklých tvarovaných cihel. Vnější plášť kostela byl rozšířen režným cihlovým zdivem, členěným v přízemí  hlubšími polokruhovými arkádami, jejichž zadní stranu tvoří středověké zdivo kostela, sahající v interiéru až do patra k emporám. Horní část lodě je renesanční nástavbou. Průčelí kostela s mohutným štítem na západní straně, členěné  pilastry vysokého řádu, které se v této době v českých zemích u sakrální stavby  v Kralovicích vyskytly patrně vůbec poprvé, je čistě renesanční. V řešení exteriéru kostela se projevuje zásada, že tam, kde převažuje nová stavba, je cihlový plášť a střídaný bílou omítkou, zatímco starší části zdiva (presbytář a věž) z lomového kamene byly pokryty dekorativním sgrafitem. Pozoruhodným prvkem průčelí je  kamenná vstupní edikula s toskánskými sloupky s výraznou entasí.

Světlý, vznosný a jednotný interiér lodě ohraničují  na západní straně varhanní  kruchta a na východní straně presbytář. Široká a relativně plochá necková klenba lodě kostela je členěna plastickými žebry na podélné obdélné kazety. Klenbu lodi nesou mohutné, do lodi vtažené pilíře, v patře umožňující průchod všemi  prostorami renesančních empor na obou stranách k hudební kruchtě. Presbytář, který dosahuje téměř výšky hlavní lodi, má klenbu, navazující svojí geometrií a provedením na zaklenutí v lodi. Podobně je tak tomu i s klenbou v kapli (dnes Božského / Nejsvětějšího Srdce Páně), jejíž  rastr se vyznačuje důmyslnou soustavou dvou vzájemně posunutých čtverců.    

Jméno autora stavby, která má ojedinělé postavení v české renesanční sakrální architektuře, není s jistotou známo. Vzhledem k tomu, že stavebník kostela, Florián Gryspeck z Gryspachu, organizoval panovníkovu stavební aktivitu v Čechách, byly také jeho vlastní stavby (domy v Praze, zámky Kaceřov a Nelahozeves) připisovány architektům z dvorského okruhu, Bonifáci Wolmutovi či Ulricovi Aostallisovi nebo některému staviteli italského původu či školení..  

Kralovický kostel a zámek v Kaceřově, které vděčí za svůj vznik Floriánu Gryspekovi, jsou v rámci vývoje české renesanční architektury prvořadými a vývojově velmi důležitým solitéry. V regionu nezůstaly osamoceným příkladem italizující architektury, již můžeme najít  v renesančních domech v Plzni (radnice), kde nepochybně působila táž stavební huť italského původu jako na gryspekovských stavbách.

Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích patří k předním památkám renesanční architektury v českých zemích. Byl vybudován  Floriánem Gryspekem z Gryspachu, který dal uskutečnit  přestavbu farního kostela, zmiňovaného poprvé roku 1250. Ta překryla původní raně gotický pevnostní (Wehrkirche) kostel, jehož zdivo začlenila do renesanční stavby, která respektovala původní délku šířku jednolodního orientovaného kostela. Přestavba byla uskutečněna v duchu italské renesance ve dvou etapách, během první byla postavena  loď kostela a do věže byla vestavěna renesanční sakristie (1575-1581), ve druhé etapě byla přistavěna na jižní straně pohřební kaple s kryptou pro rod Gryspeků (1581-1593).

 

ROD GRYSPEKŮ Z GRYSPACHU

Rod rytířů Gryspeků z Gryspachu držel Kralovice v letech 1539-1623  jako součást svého panství Kaceřov, které získal do zástavy na dobu čtyř generací. K panství s Kralovicemi a zámkem v Kaceřově patřilo  tehdy  28 vsí, v městě samotném bylo 114 hospodářství a 24 chalup,  pivovar, obecní lázeň,  krčma,  škola a pro své krátkodobé rezidenční účely jej Gryspekové obohatili o zámek. Roku 1547 povýšil Kralovice  na Gryspekovu žádost Ferdinad I. na město a necelé století vlády Gryspeků v Kralovicích lze označit za zlatý věk  dějin města. 

Gryspekové  přišli do českých zemí s prvními Habsburky z Bavorska a zakladatel   české větve rodu, rytíř Florián Gryspek z Gryspachu (1509-1588) pracoval ve službách prvních tří habsburských císařů (Ferdinanda I. Maxmiliána II a Rudolfa II) v nejvyšších funkcích po dobu 58 let. Za svoje služby získal v Čechách rozsáhlý majetek (Rožmitál, Kaceřov, Nečtiny, Nelahozeves a další), který zvelebil, svým poddanským městům vymohl privilegia a postavil řadu nádherných renesančních staveb, mezi nimiž vynikají zámky v Kaceřově a v Nelahozevsi. Díky svému působení v pražské královské stavební huti získal kontakty s řadou předních renesančních architektů italského původu. Jejich zásluhou se pak rozšířila renesanční architektura do západních Čech a na český venkov.  Přesto že význam Gryspeků prudce poklesl po bělohorské konfiskaci jejich majetku a vymřením české větve, jejich kulturní odkaz zvláště v architektuře dokládá aktivitu evropského formátu, která mohla soupeřit s daleko významnějšími a bohatšími rody, než byli rytíři Gryspekové.

Obrázek převzat z: www.turisticke-znamky.cz                         další info na: www.turisturaj.cz  www.kralovice.cz

https://www.gryspek.cz

 

 

 

Celý článek

MARIÁNSKÁ TÝNICE č. 315

Kralovická městská část Mariánský Týnec se honosí stavbou Jana Blažeje Santiniho. Bývalé poutní místo a probošství cisterciáckého kláštera opět povstalo z ruin, jako bájný pták Fénix vyvstává z popela. Dnes zde můžete navštívit Muzeum a galerii.

www.marianskatynice.cz
Celý článek

    Naši partneři a přátelé...

MUZEUM EDVARDA BENEŠE KOŽLANY 

IC PLASY                                                    

IC RABŠTEJN NAD STŘELOU                                         

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO  KRAJE 

MIKROREGION KRALOVICE   

www.turisturaj.cz                     
 
MěKS KRALOVICE
                                                                                   

 

Asociace turistických informačních center                                                   Virtual travel

  

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vítán je každý, kdo nám chce pomoct při údržbě a zvelebení hradu.

Aktuality