MĚSTO KRALOVICE č.1229

15.09.2013 14:15

Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích je jednou z nejstarších dominant města

Na turistické známce je vyobrazení kostela sv. Petra a Pavla od západu, na kterém je vpravo barokní budova fary a v popředí na známce se nachází vyobrazení městské pečeťi. K původním výsadám získaným již dříve (v letech 1289 a 1400) přibyly historicky významného roku 1547 další. Právo pečetit dvojím voskem a užívat malou a velkou pečeť, stejně tak jako nový městský znak, právo vybírat clo a kupovat statky dostalo město Kralovice obnoveným městským privilegiem, které pro město Kralovice získal od Ferdinanda I. šlechtic Florian Gryspek z Gryspachu ( z bavorského Griesbachu).  Kralovice byly povýšeny na město 29.9.1547 s právem opevnění hradbami a četnými tržními výsadami. 


KRALOVICKÝ KOSTEL

Kralovický kostela sv. Petra a Pavla je jedinečným dílem sakrální renesanční architektury.  V duchu „sakrálního  historismu“ se v něm prolínají  gotické prvky  s renesančními. Jsou patrny především na lodi kostela, jejíž vnější plášť byl rozšířen režným cihlovým zdivem, které v kombinaci se sgrafity vytváří unikátní exteriér. Tyto úpravy kostela  jsou nepochybně italského původu, stejně jako důmyslné využití v českém prostředí neobvyklých tvarovaných cihel. Vnější plášť kostela byl rozšířen režným cihlovým zdivem, členěným v přízemí  hlubšími polokruhovými arkádami, jejichž zadní stranu tvoří středověké zdivo kostela, sahající v interiéru až do patra k emporám. Horní část lodě je renesanční nástavbou. Průčelí kostela s mohutným štítem na západní straně, členěné  pilastry vysokého řádu, které se v této době v českých zemích u sakrální stavby  v Kralovicích vyskytly patrně vůbec poprvé, je čistě renesanční. V řešení exteriéru kostela se projevuje zásada, že tam, kde převažuje nová stavba, je cihlový plášť a střídaný bílou omítkou, zatímco starší části zdiva (presbytář a věž) z lomového kamene byly pokryty dekorativním sgrafitem. Pozoruhodným prvkem průčelí je  kamenná vstupní edikula s toskánskými sloupky s výraznou entasí.

Světlý, vznosný a jednotný interiér lodě ohraničují  na západní straně varhanní  kruchta a na východní straně presbytář. Široká a relativně plochá necková klenba lodě kostela je členěna plastickými žebry na podélné obdélné kazety. Klenbu lodi nesou mohutné, do lodi vtažené pilíře, v patře umožňující průchod všemi  prostorami renesančních empor na obou stranách k hudební kruchtě. Presbytář, který dosahuje téměř výšky hlavní lodi, má klenbu, navazující svojí geometrií a provedením na zaklenutí v lodi. Podobně je tak tomu i s klenbou v kapli (dnes Božského / Nejsvětějšího Srdce Páně), jejíž  rastr se vyznačuje důmyslnou soustavou dvou vzájemně posunutých čtverců.    

Jméno autora stavby, která má ojedinělé postavení v české renesanční sakrální architektuře, není s jistotou známo. Vzhledem k tomu, že stavebník kostela, Florián Gryspeck z Gryspachu, organizoval panovníkovu stavební aktivitu v Čechách, byly také jeho vlastní stavby (domy v Praze, zámky Kaceřov a Nelahozeves) připisovány architektům z dvorského okruhu, Bonifáci Wolmutovi či Ulricovi Aostallisovi nebo některému staviteli italského původu či školení..  

Kralovický kostel a zámek v Kaceřově, které vděčí za svůj vznik Floriánu Gryspekovi, jsou v rámci vývoje české renesanční architektury prvořadými a vývojově velmi důležitým solitéry. V regionu nezůstaly osamoceným příkladem italizující architektury, již můžeme najít  v renesančních domech v Plzni (radnice), kde nepochybně působila táž stavební huť italského původu jako na gryspekovských stavbách.

Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích patří k předním památkám renesanční architektury v českých zemích. Byl vybudován  Floriánem Gryspekem z Gryspachu, který dal uskutečnit  přestavbu farního kostela, zmiňovaného poprvé roku 1250. Ta překryla původní raně gotický pevnostní (Wehrkirche) kostel, jehož zdivo začlenila do renesanční stavby, která respektovala původní délku šířku jednolodního orientovaného kostela. Přestavba byla uskutečněna v duchu italské renesance ve dvou etapách, během první byla postavena  loď kostela a do věže byla vestavěna renesanční sakristie (1575-1581), ve druhé etapě byla přistavěna na jižní straně pohřební kaple s kryptou pro rod Gryspeků (1581-1593).

 

ROD GRYSPEKŮ Z GRYSPACHU

Rod rytířů Gryspeků z Gryspachu držel Kralovice v letech 1539-1623  jako součást svého panství Kaceřov, které získal do zástavy na dobu čtyř generací. K panství s Kralovicemi a zámkem v Kaceřově patřilo  tehdy  28 vsí, v městě samotném bylo 114 hospodářství a 24 chalup,  pivovar, obecní lázeň,  krčma,  škola a pro své krátkodobé rezidenční účely jej Gryspekové obohatili o zámek. Roku 1547 povýšil Kralovice  na Gryspekovu žádost Ferdinad I. na město a necelé století vlády Gryspeků v Kralovicích lze označit za zlatý věk  dějin města. 

Gryspekové  přišli do českých zemí s prvními Habsburky z Bavorska a zakladatel   české větve rodu, rytíř Florián Gryspek z Gryspachu (1509-1588) pracoval ve službách prvních tří habsburských císařů (Ferdinanda I. Maxmiliána II a Rudolfa II) v nejvyšších funkcích po dobu 58 let. Za svoje služby získal v Čechách rozsáhlý majetek (Rožmitál, Kaceřov, Nečtiny, Nelahozeves a další), který zvelebil, svým poddanským městům vymohl privilegia a postavil řadu nádherných renesančních staveb, mezi nimiž vynikají zámky v Kaceřově a v Nelahozevsi. Díky svému působení v pražské královské stavební huti získal kontakty s řadou předních renesančních architektů italského původu. Jejich zásluhou se pak rozšířila renesanční architektura do západních Čech a na český venkov.  Přesto že význam Gryspeků prudce poklesl po bělohorské konfiskaci jejich majetku a vymřením české větve, jejich kulturní odkaz zvláště v architektuře dokládá aktivitu evropského formátu, která mohla soupeřit s daleko významnějšími a bohatšími rody, než byli rytíři Gryspekové.

Obrázek převzat z: www.turisticke-znamky.cz                         další info na: www.turisturaj.cz  www.kralovice.cz

http://www.gryspek.cz